Podzimní dekorace z přírodnin: mísy, věnce a vitríny

Dřevěná mísa se šiškami, žaludy, šípky a malými okrasnými dýněmi na stole, za ní váza s větvemi s podzimními listy a šípky

Mezi půlkou září a začátkem listopadu se dá udělat celý podzimní byt z toho, co leží na zahradě, u cesty nebo v koši ve spíži. Stačí pár větví, hrst šípků, dýně a jedna dobrá mísa. Tady jsou postupy pro začátečníky, seřazené od nejjednodušších, a k nim jasná pravidla, co si z přírody odnést smíte a co raději necháte tam, kde to roste.

Nejdřív pravidla: co je možné sbírat

Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) v § 5 chrání všechny druhy rostlin a živočichů před zničením, poškozováním a sběrem, který by je mohl ohrozit. Lesní zákon (č. 289/1995 Sb., § 19) zároveň říká, že každý smí vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Zákon jmenuje lesní plody a suchou klest, šišky, žaludy ani kaštany výslovně neuvádí, takže berte jen malé množství. Prakticky z toho vyplývá pár jednoduchých zásad:

  • Sbírejte jen to, co už leží na zemi: opadané šišky, suché větve, žaludy, kaštany. Neodlamujte živé větve a nelámejte keře.
  • Jen pro vlastní potřebu: hrst na věnec, ne pytel na prodej.
  • V národních parcích a národních přírodních rezervacích zákon sběr rostlin zakazuje s úzce vymezenými výjimkami (například obecné užívání lesů). Než tam vyrazíte s košíkem, zjistěte si pravidla konkrétního místa na webu správy parku.
  • Zvláště chráněné druhy jsou uvedeny ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. Pokud rostlinu nepoznáte, nechte ji být. Fotku si udělejte, doma z ní nic nevyrobíte.
  • Cizí pozemek: zahrady, pole a oplocené louky mají majitele. Zeptejte se, nebo si věci opatřete jinde.

Nejlepší zdroj je vlastní zahrada, dvorek prarodičů nebo souhlas souseda, který má rád, když se mu shrabe listí. Tam nikdo nic neohrožujete a materiálu bývá dost.

Sedm nápadů od nejjednoduššího

1. Mísa s tím, co zrovna máte

Největší efekt za nejmenší práci. Vezměte širokou dřevěnou nebo keramickou mísu a naskládejte do ní vrstvy: dole šišky a kaštany, nad ně žaludy, nahoře jedno dvě jablka nebo malé okrasné dýně. Držte se tří, nejvýš čtyř materiálů, jinak z mísy bude sklad. Postavte ji doprostřed stolu nebo na konzolový stolek u dveří, kde se na ni podíváte každý den.

2. Větve ve váze, které vydrží celý podzim

Do vysoké vázy stačí tři až pět větví různé délky. Zajímavě působí dubové a bukové (drží listy i po zaschnutí), větvičky s bobulemi (například jeřabina, jen mimo dosah malých dětí) nebo obyčejné suché větve z trnky či lísky. Do vody je dávat nemusíte: suché větve vydrží bez ní, listy se pomalu zabarví a zůstanou. Pokud chcete klidnější dojem, listy oberte a nechte jen samotné větve.

3. Věnec na dveře z jednoduchého základu

Základ můžete koupit slaměný nebo ratanový, nebo si ho uvinout z ohebných proutků (vrba, dřín, réva). Postup:

  1. Základ omotejte tenkým drátkem, ať se do něj dají zapichovat větvičky.
  2. Přidávejte materiál po malých svazečcích, vždy ve stejném směru, aby věnec působil plynule.
  3. Nejdřív zelenější a lehčí prvky (listy, větvičky), pak těžší (šišky, šípky, sušené okrasné dýňky).
  4. Šišky připevněte drátkem omotaným kolem spodních šupin, nebo je přilepte tavnou pistolí.
  5. Nakonec věnec zvedněte a zkontrolujte, jestli není z jedné strany těžší. Případně vyrovnejte.

Věnec na vnějších dveřích snáší déšť hůř než ten uvnitř. Pokud dveře nejsou kryté, dávejte na ně raději šišky, větvičky a sušené trávy, ne listy.

4. Šípky a bobule

Šípky jsou plody růží a v dekoraci fungují dobře na větvičkách i ve věncích. Uvnitř plodu jsou drobná semena s chloupky, které dráždí a používají se dokonce jako „svědivý prášek“, takže při ořezávání a čištění noste rukavice a nedávejte je dětem k hraní. Jako dekorace na větvích jsou naprosto v pořádku. Kdo je chce sušit, může počkat po prvním mrazíku: plody bývají měkčí a sladší, což se hodí spíš do kuchyně než do vázy. Keře v parcích a u silnic patří obci, větve z nich neodřezávejte.

5. Dýně: výběr a péče

Dýně patří k podzimu skoro automaticky, ale ne každá je jedlá. Okrasné odrůdy (malé, bradavičnaté, dvoubarevné) berte jako čistě dekorační materiál a nekonzumujte je. Důvod: v tykvovitých rostlinách se vyskytují kukurbitaciny, hořké látky, které mohou při vyšší koncentraci způsobit takzvaný toxic squash syndrome, tedy otravu z nadměrně hořké tykve. Hořká chuť je varování, že se do jídla nehodí. Dekorace a jídlo držte oddělené.

Několik praktických tipů, jak prodloužit život dýním:

  • Kupujte kusy s tvrdou slupkou, s celou stopkou a bez měkkých míst.
  • Nedržte je na trvale mokré podložce: podložte je prkénkem nebo lněnou utěrkou.
  • Držte je mimo přímé slunce a topení a nechte je pokud možno v chladnější místnosti.
  • Jakmile se objeví měkká nebo plesnivá skvrna, dýni vyhoďte. Zbytek mísy nakazí.
  • Vydlabaná dýně vydrží podstatně kratší dobu než celá: řezem se dovnitř dostávají plísně, proto ji vydlabávejte až těsně před použitím.
Věnec z proutí s šiškami, šípky a suchými listy položený na dřevěném stole vedle drátku a nůžek
Věnec z proutí, šišek a šípků před zavěšením

6. Lisované a sušené listy

Listy s výraznou barvou (javor, dub, jeřáb, vinná réva) vyberte suché, z rána bez rosy, a rovné. Vložte je mezi dva listy savého papíru nebo do starých novin a dejte pod těžké knihy. Za týden až dva jsou ploché a pevné. Poslouží na girlandu na provázku, na zarámování pod sklo nebo jako podtácky pod svíčku. Alternativou je konzervace glycerinem: větvičku se zelenými listy postavíte do roztoku glycerinu s vodou (poměr a dobu najdete na obalu prostředku od výrobce) a listy pak zůstanou měkké a pružné. Nevýhodou je, že se barva mírně mění, obvykle do hněda.

7. Vitrína nebo police jako minigalerie

Do prosklené skříňky nebo na polici dejte jen pár předmětů, ale pěkně: starý hrneček s větvičkou šípků, jeden velký list zarámovaný pod sklem, malý věnec z proutí, svíčku ve skle. Světlo z ní udělá vitrínu, ne hromadu věcí. Držte se podobných barev: šedá, okr, cihlová, mechová zelená. Ostatní nechte v krabici, méně působí klidněji.

Barvy a proporce, aby to nevypadalo jako školní nástěnka

Podzimní dekorace se snadno zvrhnou v hromadu. Pomůže pár jednoduchých pravidel:

  • Tři barvy stačí: jedna základní (třeba přírodní dřevo), jedna doplňková (okr nebo cihlová), jedna akcent (tmavě zelená nebo šípková červená).
  • Lichý počet: tři nebo pět kusů vypadají uvolněněji než čtyři nebo šest.
  • Různá výška: nejvyšší prvek uprostřed, nižší po stranách. Na polici stačí podstavec z knihy.
  • Textura: lněný ubrus, keramika, dřevo, kov. Přírodniny vyniknou vedle hladkého povrchu, ne vedle dalších přírodnin.
  • Prázdné místo: nechte kolem dekorace vzduch. Jeden stůl, jedna sestava.

K vitríně a polici se hodí i zásady rozvržení z textu o tom, jak sestavit galerijní stěnu: výšky a mezery mezi předměty se řeší podobně i u malé sestavy. A jestli chcete v pokoji jen jeden silný bod, přečtěte si, jak jediný předmět promění celý pokoj. K nápadům z venku se hodí i text o zahradním ateliéru a letním pleneru. Sušené materiály navíc ztrácejí na přímém slunci barvu, takže je dejte spíš do polostínu.

Bezpečnost a údržba

  • Svíčky nikdy nestavte do suchého listí, šišek ani slámy. Sušený materiál hoří rychle. Použijte skleněný svícen nebo plechovou misku.
  • Věnec, který visel venku, před zavěšením dovnitř zkontrolujte kvůli drobnému hmyzu a plísni.
  • Přírodniny sesbírané venku nechte pár dní odpočinout ve vedlejší místnosti nebo na balkoně, než je dáte do obývacího pokoje.
  • Domácí zvířata: šišky, žaludy, kaštany i bobule dávejte mimo dosah psů a koček, hračka to není.
  • Po sezóně dekorace vytřiďte: kompostovatelné na kompost, šišky a suché větve můžete uložit do krabice na další rok.

Časté otázky

Můžu v lese sbírat šišky a suché větvičky?

Lesní zákon dovoluje každému sbírat pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Šišky, žaludy a kaštany zákon výslovně nejmenuje, proto berte jen malé množství: hrst na dekoraci ano, pytel ne. Pozor na národní parky a rezervace, kde platí přísnější pravidla.

Jak dlouho vydrží dýně jako dekorace?

Celá, zdravá dýně s tvrdou slupkou vydrží v chladnější místnosti obvykle delší dobu, vydlabaná mnohem kratší. Přesná doba se liší podle odrůdy a podmínek, proto dýně pravidelně kontrolujte a měkkou včas vyhoďte.

Jsou okrasné dýně jedlé?

Ne vždy. Okrasné odrůdy mohou obsahovat hořké látky kukurbitaciny, které mohou způsobit zažívací potíže. Pokud dýně chutná hořce, nejezte ji. Na vaření kupujte odrůdy určené ke konzumaci.

Jak připevnit šišky na věnec?

Nejpevněji drží drátek omotaný kolem spodních šupin a zkroucený na zadní straně. Tavná pistole je rychlejší, ale na venkovním věnci se po dešti nebo mrazu může uvolnit.

Musím sušené listy a šípky nějak ošetřovat?

Není to nutné. Pokud chcete zachovat pružnost listů, můžete zkusit glycerin podle návodu výrobce. Jinak stačí dekoraci držet mimo přímé slunce, vlhko a topení.