Prkna na podlaze, jídelní stůl, komoda po babičce: všechno to může být dub, buk nebo borovice, a přesto se každé z těch dřev chová v bytě jinak. Liší se tvrdostí, kresbou, barvou i tím, jak snáší suchý vzduch. Tenhle text vám pomůže vybrat druh podle toho, k čemu ho budete používat, a naučí vás poznat, jestli držíte v ruce opravdu masiv.
Tvrdost dřeva: co znamená číslo v tabulce
Tvrdost dřeva se nejčastěji uvádí podle Brinella. Do vzorku se vtlačí ocelová kulička o průměru 10 mm a změří se průměr vzniklé jamky. Pro měkká dřeva se používá menší síla, pro tvrdá větší. Výsledek se udává v newtonech na milimetr čtverečný.
Podle tabulky, kterou uvádí česká Wikipedie, vycházejí zhruba tyto hodnoty (uvádíme tu první ze dvou hodnot, pro zatížení rovnoběžně s vlákny; napříč vlákny vychází u všech čtyř druhů zhruba poloviční a pořadí zůstává stejné):
| Dřevo | Tvrdost podle Brinella |
|---|---|
| Smrk ztepilý | 32 N/mm² |
| Borovice lesní | 40 N/mm² |
| Dub letní | 66 N/mm² |
| Buk lesní | 72 N/mm² |
Z tabulky plyne hlavní rozdíl: borovice je zhruba o dvě pětiny měkčí než dub nebo buk a smrk je na tom ještě hůř. Měkké dřevo se podle Wikipedie získává z většiny našich jehličnanů, tvrdší dřevo pochází především z listnáčů. Dub a buk jsou si tvrdostí blízké. Dejte ale pozor na jednu věc: čísla z různých zdrojů nelze bez přepočtu porovnávat, protože se liší metoda měření, vlhkost vzorku i konkrétní kus dřeva. Berte je jako orientační pořadí, ne jako záruku.
V praxi to znamená jediné: na měkčí dřevo se snáz vtlačí otisk, například od podpatku, nohy židle nebo spadlého hrnce. Nemusí to být na závadu, patina patří k charakteru borovicové podlahy. Kdo ale chce hladký povrch i po letech, sáhne spíš po tvrdším druhu.
Dub: těžký, trvanlivý a s výraznou kresbou
Dub má úzkou světlou běl a hnědošedé jádro. Na řezech jsou dobře vidět letokruhy i póry a na příčných řezech takzvaná zrcátka, což jsou lesklé plošky vzniklé dřeňovými paprsky. Právě ta dělají dubový nábytek na pohled živý.
Dřevo je těžké a pevné. Obsahuje hodně tříslovin, díky čemuž je trvanlivé i ve vlhku a dobře odolává hmyzu. Dobře se také zpracovává a lepí. Proto se dub od pradávna používá na trámy, podlahy, parkety, nábytek i sudy.
Do bytu se hodí tam, kde se počítá s velkým zatížením: jídelní stůl, pracovní deska, podlaha v předsíni nebo v obýváku. Barevně jde o klidný teplý odstín, který se snadno kombinuje s dalšími materiály. O tom, jak spolu sladit dřevo a stěny, píšeme také v článku o teplých neutrálních paletách.
Buk: hladký, jemný a dobře tvarovatelný
Buk má středně tvrdé dřevo hnědé až narůžovělé barvy, které se dobře štípe. Kresba je oproti dubu jemnější a klidnější, povrch působí jednotněji. V nábytku ho výrobci oceňují hlavně proto, že se po nahřátí párou dobře ohýbá. Známé jsou z něj ohýbané židle, ale používá se i na skříně, police a parkety.
Světlejší, vyrovnaný odstín se hodí do skandinávských a minimalistických interiérů. Pozor ale na vlhkost: dřevo se vždy trochu roztahuje a smršťuje podle vlhkosti vzduchu. Tangenciální smrštění je větší než radiální, a proto se prkna při vysychání mohou kroutit nebo praskat, když se špatně vysuší. Stůl z buku proto nestavějte těsně k radiátoru a v době topné sezony nenechte v místnosti extrémně suchý vzduch.
Borovice: měkká, voňavá a nenáročná na cenu
Borovice lesní je lehké, pružné a měkké dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Obsahuje dost pryskyřice, což je její největší kámen úrazu: kvůli smolnatosti a horšímu vyhlazení se hodí méně na jemnou truhlařinu. Skvěle ale poslouží tam, kde hledáte přírodní, trochu rustikální vzhled.
Typické využití v domácnosti:
- police, knihovny a úložné boxy, které nejsou vystaveny velkému zatížení,
- chalupářský nábytek a lavice, kde vadí otisky méně než pohodlí,
- stěnové obklady a palubky v ložnici nebo na chatě,
- lišty, rámy zrcadel a drobné dekorace.
Na sedací nábytek a podlahu v hodně užívané místnosti je borovice příliš měkká, ale s tím se dá žít, pokud otisky nevadí. Pryskyřice se může na povrchu objevit i po letech, proto se dřevo před povrchovou úpravou často ošetřuje. Přesný postup vždy dodržte podle pokynů výrobce použitého oleje nebo laku.
Jak poznat masiv při koupi
Na štítku nebo v inzerátu může stát „dřevěný“, „z masivu“ nebo „dubový dekor“, a každé z toho znamená něco jiného. Masiv je nábytek z plného dřeva, dýhovaný a laminátový nábytek má jen povrchovou vrstvu na jiném materiálu, například na dřevotřísce nebo MDF. Pomůže několik jednoduchých kontrol:
- Podívejte se na hranu. U masivu kresba plynule pokračuje z plochy přes hranu a na čele. U dýhy nebo folie je vidět tenká vrstva nebo stejný vzor jako na ploše.
- Zkontrolujte spodní stranu a zadní stěnu. Tam se výrobci nesnaží o krásu, takže vidíte skutečný materiál.
- Hledejte opakování vzoru. Dva stejné suky nebo úplně shodné pruhy na různých místech prozrazují potisk.
- Čtěte popis materiálu. Poctivý prodejce uvede druh dřeva a konstrukci. Když je popis vágní, zeptejte se přímo.
- Všímejte si spár. Masivní desky se skládají z lamel a drobné rozdíly v odstínu jsou u přírodního materiálu normální.
Žádný z těchto testů není stoprocentní sám o sobě, ale dohromady dávají docela spolehlivý obraz. Při větší investici si nechte druh dřeva a konstrukci potvrdit písemně v objednávce.
Kresba a barva: jak dřevo ladí s bytem
Když vybíráte druh dřeva, neřešte jen tvrdost. Dub s výraznou kresbou a šedohnědým jádrem si v místnosti říká o pozornost, takže ho nechte hrát hlavní roli a okolí držte klidné. Buk se hnědorůžovým, vyrovnaným tónem hodí k jemným barvám stěn a přirozeně splyne s textiliemi. Borovice s výraznými letokruhy dodá prostoru rustikální náladu a dobře vynikne na bílé nebo světle krémové stěně.
Snažte se v jedné místnosti nekombinovat víc než dva druhy dřeva, jinak se odstíny začnou přít. Pokud už máte například dubovou podlahu, zvolte k ní nábytek buď ve stejném druhu, nebo v zřetelně jiném tónu, a vyhněte se odstínům, které se jí jen o kousek vzdalují. Rozdíl potom vypadá záměrně, ne jako omyl.
Který druh vybrat do kterého kusu
Rozhodování zjednodušíte otázkou, co bude nábytek nebo podlaha snášet:
- Podlaha v hodně užívané místnosti: dub, případně buk. Oba jsou tvrdší než borovice, ale počítejte s reakcí na vlhkost.
- Jídelní stůl a židle: dub pro klasický vzhled, buk pro jemnější a světlejší dojem.
- Police, komoda, dětský nábytek: buk nebo borovice podle rozpočtu a stylu.
- Rustikální doplňky a chata: borovice, kde vadí otisky málo a přírodní vzhled je žádoucí.
Povrch dřeva navíc ovlivňuje i to, jak působí. Zajímavé je například rýhované dřevo, které dodá i jednoduchému druhu nový charakter.
Péče, aby dřevo vydrželo
Bez ohledu na druh platí pár pravidel. Dřevo nemá rádo stojící vodu, takže rozlitou tekutinu hned utřete. Pod nohy nábytku patří plstěné podložky, které zabrání drobným škrábancům. Při větší změně vlhkosti nebo teploty dřevo pracuje, proto ho nestavějte vedle topení ani na přímé slunce. Při výrobě se dřevo suší na nízkou vlhkost, ale v bytě se jeho vlhkost během roku mírně mění a dřevo tomu přizpůsobuje svůj objem.
Povrch chraňte olejem, voskem nebo lakem podle toho, jak moc se nábytek používá. Olejovaný povrch se dá lokálně obnovit, lakovaný vydrží víc, ale opravuje se hůř.
Časté otázky
Je dub tvrdší než buk?
Podle tabulky Brinellovy tvrdosti na české Wikipedii vychází buk mírně výš než dub, tedy 72 proti 66 N/mm². Rozdíl je malý a závisí na konkrétním kusu dřeva, takže v běžném užívání je bytový uživatel prakticky nepozná.
Hodí se borovice na podlahu?
Ano, ale počítejte s tím, že je měkká a otisky se na ní objeví snáz než na dubu nebo buku. Řada lidí to bere jako součást charakteru podlahy. Pokud hledáte odolný povrch, zvolte tvrdší druh.
Jak rozeznám dýhu od masivu?
Podívejte se na hranu a na spodní stranu. U masivu kresba plynule pokračuje, u dýhy je vidět tenká vrstva nebo se vzor opakuje. Při větší investici si nechte materiál potvrdit písemně.
Proč se dřevo v zimě kroutí nebo praská?
Dřevo se smršťuje a roztahuje podle vlhkosti vzduchu, přičemž tangenciální smrštění je větší než radiální. V topné sezoně proto nestavějte nábytek těsně k radiátoru a hlídejte, aby vzduch nebyl extrémně suchý.
