Ve starém činžovním bytě patří špaletové okno k nejvýraznějším pevným prvkům místnosti. Určuje, jak je stěna rozdělená, jakou barvu má rám kolem výhledu a jakou kliku bere domácnost každý den do ruky. Při zařizování se o něm přesto mluví málo, protože o nových oknech se rozhoduje za celý dům najednou. Než na to přijde řada, vyplatí se vědět, z čeho se vzhled špaletového okna skládá.
Okno zasazené hluboko ve zdi
Špaletové okno tvoří dvě samostatná okna za sebou, každé v jiné rovině zdiva. Vnější sedí zhruba 5 až 20 centimetrů za lícem fasády. Vnitřní je od něj posunuté o dalších 18 až 40 centimetrů směrem do pokoje. Prostor mezi nimi uzavírá omítnutá špaleta, tedy ostění okenního otvoru.
Z místnosti proto okno působí jako hluboká niše. Po stranách je vidět omítka ostění a za otevřenými vnitřními křídly druhá řada skel. Tam, kde rám vnitřního okna naráží na omítku, sedí krycí lišty. Bez nich by spára mezi dřevem a zdí zůstala na očích.
Replika špaletového okna je opět dvojité okno ve dvou rovinách, takže niše po výměně zůstane stejně hluboká.
Členění: tabulky a příčle
Okno se popisuje podle počtu tabulek, tedy samostatných skel v křídle. Říká se například šestitabulkové okno. Tabulky od sebe oddělují tenké lišty zvané příčle. U dvojitého okna se tabulky vnitřního a vnějšího okna do jednoho čísla nesčítají, počítá se jen jedna vrstva.
Mladší dvojitá okna mívají nahoře menší křídla, která se sklápějí dovnitř nebo vyklápějí ven a slouží k větrání.
Členění je z pokoje dobře vidět. Když má nové okno jiný počet příček nebo širší rámy, změní se tím pohled na celou stěnu. Proto replika členění původního okna přebírá.
Kování, kliky a drobné díly
Na původních oknech bývá oliva, dvouramenná klika obvykle z mosazi; jednoramenné se říká půloliva. Otočením olivy se v křídle rozjedou dvě skryté ocelové tyčky zvané rozvora, jedna nahoru a druhá dolů, a přitáhnou křídlo k rámu po celé výšce. Na rámu bývá ještě obrtlík, otočná západka. Ve dvojramenném provedení přidrží obě křídla najednou.
K oknu patří i díly, kterých si člověk všimne až při bližším pohledu. Záskočka zapuštěná dole v obložení špalety drží otevřené vnější křídlo, aby se samo nepřivíralo. Nárazník na vnějším okně brání tomu, aby oliva při otvírání rozbila sklo vnitřního okna. Podle závěsů se dá zhruba určit stáří okna: starší bývají přibité na povrchu, mladší zadlabané do dřeva se zdobným koncem ve tvaru žaludu nebo kužele. Okna z 20. století mají většinou zadlabané závěsy bez ozdob.
Nová okna podle starých
Když dům okna mění, dá se vzhled bytů zachovat, pokud nová okna vzniknou jako repliky původních. V Praze takové zakázky dělá firma OKNA STABIL, která pro celé činžovní domy vyrábí špaletová okna jako věrné repliky původních; pracuje od 20 oken výš. Nové okno přejímá profilaci, členění i ozdoby starého a okrasné prvky vyřezávají řezbáři ručně.
Kliky firma dodává z řad Alt Wien, Elegant a Decent, kování od výrobce TKZ. Pokud dům chce zachovat konkrétní kliku, zajistí její repliku. Dochované olivy, obrtlíky a jiné vrchní kování umí opravit a osadit zpátky na nová okna.
Jiná barva zvenku a zevnitř
Odstín okna nemusí být z ulice a z pokoje stejný. Ukazuje to dům v Zoubkově ulici na Smíchově, kde odbor památkové péče magistrátu (MHMP OPP) požadoval špaletová okna včetně původního kování. OKNA STABIL tam do uliční části vyrobila 24 replik z modřínu. Zvenku mají hnědý odstín RAL, zevnitř slonovou kost. Fasáda si tak drží tmavší okna a v bytech jsou rámy světlé.
V památkové zóně nebo rezervaci rozhoduje o odstínu na uliční fasádě závazné stanovisko tohoto úřadu. Firma natírá okna barvami Adler a Remmers podle vzorníku RAL. Výroba pro celý dům se rozjede až po schválení vyrobeného vzorového okna, takže odstín, členění i kliku je vidět na hotovém kusu dřív, než vzniknou ostatní.
Po osazení firma zednicky zapraví omítky kolem oken zevnitř i zvenku. Výmalbu špalet si dům zajišťuje sám, a tak je možné barvu ostění kolem nového okna sladit s pokojem.
